Projev pana starosty Zdeňka Johana partnerské obce Isdes při podpisu smlouvy v Lužicích
Vážený pane starosto, paní místostarostko, členové obecní rady, dámy a pánové, vážení přátelé.
Dovolte mi nejprve, abych poděkoval obci Lužice za přijetí, kterého se nám dostává. Jsem nesmírně šťasten, že mohu vyjádřit své pocity v mém mateřském jazyce, o který se mě komunistický režim pokusil připravit, neb mi nedovolil navštívit moji rodnou vlast během 21let. Našel jsem si druhou vlast, Francii, která přijala moji rodinu, adoptovala ji a která mi umožnila můj vědecký růst. Nemohu při této příležitosti, jako občan dvou státu Evropské unie, nevzpomenout této skutečnosti.
Naše obec čítá mezi 500 a 600 obyvateli a má rozlohu 4 400 hektarů. Nachází se v oblasti, zvané „la Sologne“,
jejíž rozloha je okolo 15 000 km2. Je pokryta lesy, rybníky a zemědělskými usedlostmi, jejichž počet, bohužel, rok od roku ubývá. Hlavní ekonomické aktivity jsou lesní hospodářství,honitba, rybolov a turistika. Pro historickou zajímavost uvádím, že tato oblast byla ve 20. Letech minulého století, tedy 20. století, poslední oblastí v Evropě,
která byla infikována malárií. To v té době vedlo k odvodnění močálových úseků a k založení rybníků.
Chci vás hned ujistit, že až nás přijedete navštívit, neriskujete dnes už nakažení malárií, jakospíše silniční nehodu. Sologne již není izolovaná, obce jsou napojeny na internet, a tím spojeny s celým světem. Můžete si, ostatně v každém okamžiku, přečíst internetovou stránku naší obce.
Myšlenka navázání družby přišla ve stejnou dobu z obou stran. V Lužicích se stala její propagátorkou Lída Pecková, sochařka a keramička, manželka mistra Jaroslava Pecky, akademického malíře. Oba patří k nejlepším
přátelům mé rodiny a rovně i naší obce. Chtěl bych jim oběma poděkovat za tuto iniciativu. V Isdes byla družba s obcí z České republiky navržena členem obecní rady Didier Contu, který se bohužel ze zdravotních
důvodů nemůže zúčastnit dnešního slavnostního podpisu.
Věřím pevně, že naše spolupráce přinese oboustranně prospěšné výsledky. Chceme, aby mladí, ale i méně mladí z Lužic, poznali styl života ve Francii, jeho přednosti a nedostatky, aby se seznámili s francouzskou kulturou a aby věnovali několik chvil studiu francouzského jazyka. Totéž platí pochopitelně i pro občany
Isdes, i když s učením češtiny to bude jistě horší, ale kdo ví. Jsem přesvědčen, že Institut français
v Praze a České kulturní centrum v Paříži, nám budou nápomocni.
Přejeme si, aby družba přispěla k přiblížení obyvatel našich obcí a aby se navázala trvalá přátelství nejen mezi
mládeží, ale i mezi penzisty, kteří se chtějí setkat s kolegy v České republice.
Dohoda, kterou podepisujeme, je základem naší spolupráce, ale neřeší pochopitelně v detailu její náplň. Záleží jen na nás, aby byla bohatá a prospěšná a aby zaplnila mezeru, která se vytvořila v historii našich národů během druhé světové války a během 40 let komunistické diktatury. Politické termíny Západ a Východ dnes nemají žádný význam. Spojili jsme naši budoucnost v Evropské unii, která je základem politické a ekonomické vyspělosti našeho kontinentu.
Jsem rád, že jsem se toho dožil a přeji naší spolupráci hodně a hodně zdaru.
Z. JOHAN
Dovolte mi nejprve, abych poděkoval obci Lužice za přijetí, kterého se nám dostává. Jsem nesmírně šťasten, že mohu vyjádřit své pocity v mém mateřském jazyce, o který se mě komunistický režim pokusil připravit, neb mi nedovolil navštívit moji rodnou vlast během 21let. Našel jsem si druhou vlast, Francii, která přijala moji rodinu, adoptovala ji a která mi umožnila můj vědecký růst. Nemohu při této příležitosti, jako občan dvou státu Evropské unie, nevzpomenout této skutečnosti.
Naše obec čítá mezi 500 a 600 obyvateli a má rozlohu 4 400 hektarů. Nachází se v oblasti, zvané „la Sologne“,
jejíž rozloha je okolo 15 000 km2. Je pokryta lesy, rybníky a zemědělskými usedlostmi, jejichž počet, bohužel, rok od roku ubývá. Hlavní ekonomické aktivity jsou lesní hospodářství,honitba, rybolov a turistika. Pro historickou zajímavost uvádím, že tato oblast byla ve 20. Letech minulého století, tedy 20. století, poslední oblastí v Evropě,
která byla infikována malárií. To v té době vedlo k odvodnění močálových úseků a k založení rybníků.
Chci vás hned ujistit, že až nás přijedete navštívit, neriskujete dnes už nakažení malárií, jakospíše silniční nehodu. Sologne již není izolovaná, obce jsou napojeny na internet, a tím spojeny s celým světem. Můžete si, ostatně v každém okamžiku, přečíst internetovou stránku naší obce.
Myšlenka navázání družby přišla ve stejnou dobu z obou stran. V Lužicích se stala její propagátorkou Lída Pecková, sochařka a keramička, manželka mistra Jaroslava Pecky, akademického malíře. Oba patří k nejlepším
přátelům mé rodiny a rovně i naší obce. Chtěl bych jim oběma poděkovat za tuto iniciativu. V Isdes byla družba s obcí z České republiky navržena členem obecní rady Didier Contu, který se bohužel ze zdravotních
důvodů nemůže zúčastnit dnešního slavnostního podpisu.
Věřím pevně, že naše spolupráce přinese oboustranně prospěšné výsledky. Chceme, aby mladí, ale i méně mladí z Lužic, poznali styl života ve Francii, jeho přednosti a nedostatky, aby se seznámili s francouzskou kulturou a aby věnovali několik chvil studiu francouzského jazyka. Totéž platí pochopitelně i pro občany
Isdes, i když s učením češtiny to bude jistě horší, ale kdo ví. Jsem přesvědčen, že Institut français
v Praze a České kulturní centrum v Paříži, nám budou nápomocni.
Přejeme si, aby družba přispěla k přiblížení obyvatel našich obcí a aby se navázala trvalá přátelství nejen mezi
mládeží, ale i mezi penzisty, kteří se chtějí setkat s kolegy v České republice.
Dohoda, kterou podepisujeme, je základem naší spolupráce, ale neřeší pochopitelně v detailu její náplň. Záleží jen na nás, aby byla bohatá a prospěšná a aby zaplnila mezeru, která se vytvořila v historii našich národů během druhé světové války a během 40 let komunistické diktatury. Politické termíny Západ a Východ dnes nemají žádný význam. Spojili jsme naši budoucnost v Evropské unii, která je základem politické a ekonomické vyspělosti našeho kontinentu.
Jsem rád, že jsem se toho dožil a přeji naší spolupráci hodně a hodně zdaru.
Z. JOHAN